Jedna z nejzásadnějších otázek je, jak hlasuje Evropská rada (potažmo Rada, tj. ministři členských států EU – existuje 10 různých složení Rady, podle toho jakou problematiku projednává).
Rozhodnutí se v Radě přijímají hlasováním. Ve většině případů je pro přijetí potřebná kvalifikovaná většina (jednomyslnost, kterou tak rád zdůrazňuje pan Babiš, je vyžadována výjimečně, například pokud se jedná o daních).
Kvalifkovaná většina je standardní způsob hlasování v Radě. Tímto postupem se přijímá asi 80 % veškerých právních předpisů EU. Pokud má být návrh přijat kvalifikovanou většinou, musí ho podpořit většina členských států – minimálně 55% členských států (tj. 16 z 28 /27/ zemí), v nichž žije většina obyvatel, minimálně 65% obyvatel EU, tedy 329 milionů obyvatel.
Hlasování prostou většinou se používá při hlasování o nelegislativních otázkách. Je to 15 z 28 členských států.
A navíc: pro zablokování přijetí rozhodnutí musí hlasovat proti (nestačí se jen zdržet hlasování) alespoň 4 země Rady, v nichž žije více než 35% obyvatel EU.
V případě, kdy se na hlasování nepodílejí všichni členové Rady – například z důvodu udělení výjimky v určitých oblastech politiky – je rozhodnutí přijato, pokud pro návrh hlasuje 55 % zúčastněných členů Rady, kteří zastupují nejméně 65 % obyvatel zúčastněných členských států.
Jakou sílu mají země V4 pro schválení, či alespoň zablokování rozhodnutí? Země V4 mají 12,7% obyvatel – z toho Polsko 7,6%, ČR 2,1%, Maďarsko 2% a Slovensko 1%. Z toho vyplývá, že země V4 i při společném postupu nezmohou vůbec nic. Musí tak na svou stranu získat někoho dalšího ze čtyř velkých států, například Německo 15,9%, Francii 13%, Itálii 11,8% nebo Španělsko 9,2%. Jen poznamenávám, že na odsouhlasení návrhu by nestačilo ani, kdyby se k V4 připojilo všech 22 dalších menších států (mají jen 24,7%).
Změní se něco po odchodu Velké Británie a Severního Irska z EU? Nezmění se nic, ani po té nebudou mít všechny malé státy dohromady blokační menšinu. Naopak velké státy budou posíleny – Německo na 18,2%, Francie na 14,9%, Itálie na 13,5% a Španělsko na 10,6%. Tyto čtyři státy budou mít 57,2%, což je stále více než potřebných 55%. Jen pro zajímavost, podíl ČR vzroste z 2,08% na 2,38%.
Pokud se podíváme na rozdělení postů po volbách do Evropského parlamentu, tak nás již nepřekvapí, jak byly rozděleny. A kritika jak měl či mohl pan Babiš jednat či nejednat je neodůvodněná, protože síla ČR, popř. V4 je zanedbatelná a o ničem podstatném v Evropské unii nemůže předseda vlády ani další zástupci ČR v EU rozhodnout.